Hřbitov
František Halas
Zezdola k růžím přivoníš
až budeš smrt svou žít
a do tmy lásku odhodíš
svůj štít.
U paty hrobu budu břečťanem
tichou písní, co tě obklíčí
popsaný tebou pergamen
který čas nezničí
Zas budem spolu spát
na syrinx trav nám vichry zahrají
šplouchání Lethe budem naslouchat
a písni pradlen když rubáš máchají
Můj názor: tahle báseň je o lásce jež podlehla smrti, ale autor se lásky nevzdává a věří, že budou spolu i po smrti...
pište prosím komentíky díky




Je to zajímavé... hlavně teda to vlastní hodnocení... kdepak ses nechala "inspirovat"?? :-D
Mno... nevadilo by ti kdybych si občas něco překopčila prozměnu já od tebe...? Pls...