Toulky krajinou
Markéta Poledníková
Panenská příroda
krásná i krutá
jako noha bosá,
když překročila práh zutá,
práh němého úžasu.
*
Je to ta tráva,
co se z ranní vláhy raduje,
*
ten motýlek,
co nad květy tancuje,
*
ten déšť,
který tváře omývá,
*
ta břízka,
co něžnou krásou oplývá,
*
to obilí-
-zlato, jež se ve větru klátí,
*
ten vítr,
co nemocný strom zvrátí,
*
ty lesy,
zelené, smolou voňavé,
*
a ty nohy,
nohy bosé,
jejich kroky, toulky loudavé.
můj názor: tato básnička je zase od mé moc dobré kamarádky a moc se mi líbí, tak sem jí sem dala... Doufám že se bude líbit i vám:)
papouch



