Byl jeden král...
Vítězslav Nezval
Byl jeden král byl starý
už netěšil ho svět
netěšily ho dary
ten král rád jedl med!
Tak rád ho jedl z misky
rád strkal do něj nos
měl medu plné pysky
a trůn měl plný vos.
Když jedl med trůn zářil
když nejedl trůn zhas
ten král se šťastně tvářil
a tak mu plynul čas
Na jeho sladkém nose
Jenž svítil jako báň
se zalíbilo vose
a usedla si naň
Král nehněval se na ni
ten starý král byl rád
čechral si bradu dlaní
a chtělo se mu spát
Ten král hrál na mandoru....
ach co jej to napadlo
důvěřovati tvoru
který má žihladlo...
Když najednou setmělo se
a začal padat sníh
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých!
Ta vosa byla podlá
ten nevděčný tvor zhrd
ta vosa krále bodla
král měl z toho smrt....

papa




příšerná