Elektrický proud
Johny von Mucha
V ruce voltík hýbe se,
celý člověk třese se.
Viděl už nad sebou anděla,
když dvěstědvacítka mu tělem projela.
Drátu drží se v křeči,
nesmí brečet,
měl by vodivost větší.
Najednou mu ruce zchladly,
aha pojistky vypadly.
V hlavě ho už nebolí,
ty iontové bláboly.
Ruce do černa spálené,
zježené má vlasy,
dýchá- je to nadějné...
přežije to asi.

Můj názor: další hustá básnička od firmy Mucha;) povedla se;)




Nemůžete tam dát něco lepšího?