sny
Martina Seidlerová
Jako kapky rosy
dopadající v podvečer
mé slzy bosy
bloudí a hledají směr.
upadnuvší do spánku
plném krásných snů
probuzení poryvem vánku
nikdy nebude takových dnů
Dny plynou,
neptají se o svolení
sny hynou
a my žijem-do zkolení....

stále se pokouším o něco co mi nejde mno... tak mi to aspoň patřičně zkritizujte;)




Fakt zajímavá basnička.