Postel
Martina Seidlerová
Postel ustlaná, voní jak růže,
přesto je prázná...
postrádá muže
čeká až někdo zmožen a unaven,
ulehne na ni....
na cestu ke snům připraven.
Zahalen v hávu,
černý jak noc
soumrakem pohlcen...
přeji dobrou noc...
Takže další pokus o básničku pls pište komentíky díky




já myslim že pokus se zdařil jako vždy