Prosinec 2006

dvě Emo fotosky

31. prosince 2006 v 21:26 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Emo obrázky
Tyhle dvě EMO fotečky se mi upe mega mco líbí:)

Upírsky...

31. prosince 2006 v 19:16 | Lu.c.inka |  Names ...
..........................................................
Moje jméno upírsky: Lucia of the Vile
A jak to vyšlo vám??

Pierc??

31. prosince 2006 v 16:00 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Zábava, vtipy, kravinky
Uvažujete o piercingu??
...
...
..
....
...
...
...
...
...
...
...
...
Teď uvažuju jak se jim podařilo narvat ty náušky do toho čela!!!(nahoře)
Už ste se rozhodli?

Děkujeme...

31. prosince 2006 v 15:13 | Lu.c.inka |  Vzkazy a dotazy...
Já jsme popleta,nevím jestli sjme už děkovala a jestli ne,tak se moc omlouvám...
Celý náš tým nicota... cchce poděkovat Tynussce,která má blog
www.angel-with-devil.blog.cz za to,že nám dělá krásný obrázky do záhlaví....
Mockrát děkujeme Tynuško :-))

Pár keců k tomu novému roku

31. prosince 2006 v 14:05 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Vzkazy a dotazy...
Já bych teď nejprve zhodnotila ten starý rok 2006. Byl chaotický, ubrečený, ale hodně mi do života dal. Poznala jsem upe hodně přátel a jsem ráda, že jsem měla tu možnost se s nima seznámit... Jste moje sluníčka a nedám na vás dopustit. V některých(nebudu jmenovat) jsem se zklamala, ale tak už to v žiotě prostě chodí. Jak by vám potvrdily moje kámošky jsem ehm... tak trochu mimo protože jsem poznala jednoho člověka(nikomu ani muk- ne že se objeví v komentech jeho jméno jasan, to je v utajení)... Asi si dokážete domyslet:)
Jinak ráda bych řekla pár slov k:
Lucince:
Ty jsi prostě človíček co mi neskutečně pomohl v těch těžkých chvílích a sdílela si je se mnou. Si prostě taková univerzální osůbka-když potřebuju poradit, tak se do toho s chutí pustí, ale taky spolu pořád nějak blbne (básničky o Rosynovi-tak trochu nechutné apod.). Seznámily jsme se vlastně tak že já jsem tady z nicoty si tě přidala na ICQ do přátel a od té doby už to prostě jelo:D. Ty jsi mě seznámila s mojím dvojčátkem(Abi) a taky s mnoha jinýma lidma. Jsi super človíček a věřím že Matěj příští rok neodolá tvému šarmu:) Mám tě ráda :-*
Abi:
Tak ty si prostě moje dvojčátko mno... Máme stejné zájmy a i takové ehm... trošičku potrhlé nápady a chování. My dvě a Lucinka prostě spolu tvoříme uzavřený kruh. Kdybych si tehdy Lucinčino ICQ nepřidala, tak bych tě asi nikdy nepoznala a nevěděla bych o co přicházím. Ty si prostě taková moje trubička:) Díky za to že jsi :-*
Alliska:
Tak Eli ty si moje Dupa s velkým D a víš že na tebe, Domču a Niku nedám dopustit. Jste moje nejlepčejší kámošky ze třídy. Jsme za ty tři roky co už se známe taková sehraná partička. Prostě takové zpravodajství z mateřské školky. Kdyby nebylo vašich trapasů a těch blbin co vyvádíme asi bych měla ten život, takový nijaký!! Díky Eli, že to se mnou nějakou dobu už trpíš. Ty moje nálady a tak:) I lililililike you:-*
Domi:
Tak jak už jsem se zmiňovala na vás tři nedám dopustit. Tebe znám nejdéle ze všech:) Si prostě takový živel. A hlavně mi neříkej, že nejsi hezká nebo ti už kopnu do úsměvu :)!! Jo a ještě jedno Info.. Sme se s Elkou dohodly že tě teda tomu rendymu prodáme... Ty budeš náš zlatý důl:) Děkuju ti za ty ... řekněme dlouhé drbací výlety do města:) kdy se vracíme ze školy domů, až kolem půl osmé... moc mi toho přinesly... už to že jsi mi poradila:) mám tě ráda:-*
Nika:
Tak Nikolka si to asi nepřečte, jelikož nemá doma internet, ale i přesto sem se o ní zde chtěla zmínit. I když si myslíš, že se ti nesvěřuju od té doby co jsem byla na chatě, tak to není pravda!! A mimo to na tu chatu si byla zvaná, takže kdybys jela nemuselas mít ten pocit:) prostě vše je při starém:) Zůstaň taková jaká jsi (ale pls nikoho mi nedohazuj:D)
Draco:
Pak tady máme ještě mojeho brášku:) Viď Tome. Je to človíček se kterým máme takové všelijaké vztahy... Jednou se hádáme a jednou zase sme nejlepší přátelé. Věřím, že na tom nesu svoji vinu, ale chci abys věděl, že nemusíš být tak urážlivý to je můj názor!! Brácho díky za to že si!! Si pro mě jedna z nepostradatelných osob a věř, že i když si někdy řeknem ty hnusné věci, tak já je tak nemyslím:-*
Markéta:
To je moje manželka.... Tobě bych chtěla jen vzkázat: jestli chceš piercing, tak si dej ten magnetický co jsem ti koupila a už prosím tě nedělej žádné kraviny:) aspoň pro mě:) Díky že se ti můžu kdykoli vyplakat na rameni si super holka:)
Jestli jsem na někoho zapoměla tak se moc omlouvám!! Ale všichni jak tady jste napsaní tvoříte můj život!! A já doufám, že i dál jej tvořit budete a budete všichni jeho součástí, protože vy jste mí nejbližší!! Vy prostě zůstáváte v mém srdíčku!!Díky že jste:-*
....
Jinak bych ráda všem muchystům i nemuchystům popřála ať jim ten nový rok krásně začne... Během něj se pořád smějí a nacházejí to co v tom starém jste postrádali:)... A taky ať vám krásně zkončí, ale to je až za rok ;) takže si to prostě náležitě užijte!! mějte se krásně

Converse;)

31. prosince 2006 v 12:00 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Emo obrázky

Japonsky...

31. prosince 2006 v 3:42 | Lu.c.inka... |  Names ...
...............................................................
Moje jméno Japonsky: Momoko Takashi
A co vyšlo vám??

Já???:-O

30. prosince 2006 v 21:12 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Zábava, vtipy, kravinky
Hele to co opisuje sem já, určitě jo:) ale kdo je ta úča? :-!

Gothic name

30. prosince 2006 v 20:58 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Names ...
Tak TADY!!!! si můžete zjistit jaké je vaše Gothic jméno;)
Mi vyšlo Glitter girl...
co vyšlo vám mi pls napište do komentíků díky:)

Gloomy sunday: text

30. prosince 2006 v 20:55 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Texty
Ponurá neděle
Neděle je tak ponurá
hodiny, které prožívám, jsou bezesné...
Nejmilejší stíny,
se kterými žiji jsou bezesné...
Malé bílé kytičky,
tě už nemají moc probudit.
Ne tam, kde tě vzal
temný kočár žalu.
Andělé ani nepřemýšleli,
že by tě mohli vrátit.
Budou se zlobit,
když pomyslím na to že se k tobě připojím?
Ponurá neděle....
Neděle je ponurá.
Prožila jsem ji celou se stíny.
Mé srdce a já jsme se rozhodli,
že už to vše skončíme.
Brzy tady budou svíčky
a modlitby, které se říkají znám...
Ale nenechte je ronit slzy..
Ať ví, že jsem šťastná, že můžu jít.
Smrt není sen.
Ve smrti tě laskám,
s posledním výdechem mé duše.
Budu tě velebit.
Ponurá neděle
Snila, jen jsem snila.
Vstanu a najdu tě spícího
v hloubi mého srdce
Miláčku, doufám,
že tě mé srdce nebude děsit
Mé srdce ti říká,
jak moc jsem tě chtěla...

Animovaní medvídečci Me to you:)

30. prosince 2006 v 20:52 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Citáty
Tak tady pár krásných medvídečků:)

video o Emoušcích

30. prosince 2006 v 20:40 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Emo obrázky
Moc krásní Emoušci

Proč mami?

30. prosince 2006 v 17:11 | skřítek |  Básničky...
Proč mami?Proč mami?
Proč si mi to udělala?
Proč mami?Proč mami?
Proč si mi to udělala?
Mněla jsem tě přece ráda,
tak proč si mi to udělala,
proč?Proč mami?Proč?
Je mi z toho teďka hrozně.
Tak proč si mi to udělala?!
Co sem ti kdy udělala?
Že si mi to oplatila?
Proč si mi umřela sakra?
Je mi z toho teďka na nic.
Proč jen si to udělala,
proč?Proč mami?Proč?
Já tě přece mněla ráda
a chtěla jsem aby si tu byla!
Aby ses ráno vedle mě probudila,
a zase se tak hezky usmála
a jako vždycky se zeptala:
tak jaká byla noc?
Chci toho tak moc?
Chci aby ses vrátila!
Proč jen si to udělala?
Proč mami? Proč?

Smutné tlapky

30. prosince 2006 v 11:36 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Zábava, vtipy, kravinky

V roce 1920 ....

30. prosince 2006 v 9:45 | Lu.c.inka |  Names ...
...............................................................
Moje jméno v roce 1920: Socorro Leota
A jak to vyšlo vám??

Pat a Mat:) A je to;)

29. prosince 2006 v 22:36 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Zábava, vtipy, kravinky
Trochu vytuněný Pat a Mat:)

Box car racer: There is

29. prosince 2006 v 20:35 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Videa
Tak teda sem dávám písničku od Box car racer... na tuhle skupinku sem natrfila díky Tomovi, co tady psal do komentíků!! Je to celkem dobré... poslechněte si:)

Odborně...

29. prosince 2006 v 11:59 | Lu.c.inka |  Names ...
................................................................
Moje odborné jméno: Betty Humpter
a jak to vyšlo vám??

Lizzzie: Vítr pročísl koruny okolních stromů

28. prosince 2006 v 23:32 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Příběhy/Povídky
Vítr pročísl jemně koruny stromů. Mluvily zvláštní řečí, které rozumí jen a jen oni. Helen se zaposlouchala a usedla na studenou trávu v zarostlé zahradě hned vedle jezera. Byla tak sama, tak nesnesitelně sama a tak strašně prázdná. Proto přišla sem, na toto místo, měla to tu ráda. Tu zahradu hned vedle bohatýrského zámečku, který byl už dávno zapomenut časem. Velká a hluboce zarostlá, jakoby zamyšlená, tvořila přirozené oplocení. Helen se jen pousmála. Odmala slýchávala o tomto místě jen samé tajuplné a smutné povídky. Nechtěla jim věřit a ani je neposlouchávala. Přece je to tu pro ni tak kouzelné a měla to tu vždy ráda. Cítila, že ji s tímto místem cosi spojuje.

Stromy se opět rozpovídaly a jako by Heleně chtěly něco říct, snad varovat ji, ale tentokrát jejich tichounké prošení neslyšela. Soustředila se na osobu přicházející od vedlejšího břehu jezera. Stále se přibližovala. Helena se vpíjela očima do urostlé mužské postavy a čekala nebo snad doufala. Doufala, že se zastaví u ní. Už byl na dotek, když jí položil ruce na ramena a hluboce se zahleděl do jejích modrých očí. Neucukla, jen nehybně seděla a snad ani nemohla uvěřit. Cítila ten chlad jeho ruky. Avšak tak příjemný chlad. Cítili se navzájem a muž si přisedl k ní. Jen ji hladil po tváři a jejích krásně dlouhých vlasech. Ona byla ráda, že je s ní. Mlčeli, ale měli si toho tolik co říct. Poprvé za celý život pocítila Helen kouzlo pravé lásky a to, že bez tohoto člověka nemůže už nikdy být. Zůstali tak sedět ještě dlouho. Mohlo to trvat hodiny, dny snad i roky, avšak ten čas se jim zdál tak nekonečně krátký. Helen ani nepocítila, že se něco mění. Stále jen hleděla na mladíka a byla šťastná. Snad už ani štěstím neviděla, zaslepená blízkostí a horoucí láskou, kterou pocítila tak najednou. Nevšímala si, že stromy už dávno nemluví cizí řečí. Nevšimla si, že jí potichounku našeptávají. Nechtěla slyšet. Nechtěla nic měnit. Stávala se něčím, co ona sama nechtěla vidět. I přes prosby stromů kolem, aby odešla a už se sem nikdy nevrátila, aby se zachránila před dlouhým a nešťastným životem, co ji tu čeká. Zůstala. Pomalu se stávala jedním z nich. Jako semeno někde v hloubi duše vyklíčila láska, stejně rychle jako Helen zapouštěla kořeny. Rostla do krásy a její koruna se brzy tyčila nad ostatními stromy v zapomenuté zahradě. Naučila se mluvit tou tichou řečí šustících listů. Snad už procitla. Snad už pochopila.

Ve vesnici u zámečku, u toho zámečku dávno zapomenutého časem se stmívá. Lidé se scházejí do komůrky staré kořenářky, aby si vyslechli další z povídek. Tentokrát je o další dívce, která se opět ztratila někde hluboko v té zarostlé zahradě obestřené tajemstvím. Anna, mladé děvčátko, se usměje a neposlouchá a snad ani nechce. Vždyť tam do té zvláštní říše pravidelně chodívá skoro každý den. Něco ji s tím místem spojuje a zároveň tak nesnesitelně láká, tak co si to tu ta stará kořenářka zase vymýšlí. Vyběhne s úsměvem ven a běží k zámečku. Sedne si na okraj jezera a zaposlouchá se do tichého šepotu okolních krásných a vysokých stromů. Snad ji varují, ale ona jim zatím nechce rozumět.
Můj názor: tahle povídka je naprosto super... Má takový ten obláček tajemna a přitom je to ze začátku takové bezbrané prostě mi to vzalo dech... asi jako všechno co vytvořila Lizzzie... Liz totiš píše úplně nádherné básničky!!

me... na vlastní nebezpečí!

28. prosince 2006 v 21:17 | M.a.r.t.i.n.k.a |  Photos
muchysmus for ever
mno... tak to byly moje úchylné fotky.. tomu komu jsem udělala nějakou poruchu na zdraví se moc omlouvám.. ale bohužel prachy na plastiku ještě nemám....:(