
Drogy
9. ledna 2007 v 20:13 | M.a.r.t.i.n.k.a | Příběhy/PovídkyDroga
Toto vyprávění nebude neveselejší. Bude to příběh , který se odehrává každý den v našich životech, aniž bychom si to uvědomovali .
Je jen na vás jestli se z něho ponaučíte, nebo se nad ním alespoň trošku zamyslíte .
Po smrti rodičů byla tehdy čtrnáctiletá Klára svěřena do péče pěstounů. Dříve byla Klára veselá, aktivní ,upovídaná holka, ale po
nehodě rodičů se uzavřela do sebe . Úzkost, samota, stres .. jí provázeli každým dnem i nocí . Přála si od všeho utéct , vzlétnout jako
pták a odletět od všeho trápení daleko , odletět někam , kde není násilí , kde hodní lidí neumírají , kde jsou zlý vždycky potrestáni , někam , kde se člověk . kde vždy dobro porazí zlo . Touha zbavit se smutku který ji tížil byla tak silná , že ji zavedla na nejhořší
cestu , na kterou může člověk sejít ...
Jednou , když se Klára vracela z dalšího pronuděného dne ve škole zahlédla pána . Ten pán měl otrhané oblečení , obličej porostlý
jemným chmýřím a mohutnou postavu . Byl to takový podivín. On zahlédl že ho dívka pozoruje . Uviděl její smutné očí . Byly plné smutku . plné strachu , uviděl oči , které už dávno ztratily jiskru . Přesně takové uplkané oči hledal , a tak šel za Klárou a tiše zahuhlal : " Ukážu ti něco , co vyléčí bolest na tvé duši . Netušila o co jde , ale něco jí k němu táhlo , a tak šla
sním. Dívka nevěděla , kam jí pán vede !! Klára mu po cestě svěřila všechny svoje problémy , všechny pocity ... Cítila k záhadnému pá-
novy důvěru. Až došli k zchátralé chatrči , podal jí muž tabletu , na níž byl malinký obrázek usměvavého panáčka a to se Kláře líbilo . Bez váhání pilulku vložila ji do úst,
polkla a nechala se unášet v úlevě , co ovládla během sekundy její duši . Dosavadní nehezké pocity opadly . Cítila se jako v sedmém nebi,
jako v Ráji , kde je všechno krásné a barevné . Po dlouhé době zažila to , co dříve druhým záviděla . Cítila Radost !!
Dívka poznala , že jí tableta dodala radost žít , a tak ji začala brát pravidelně . Den ode dne zkoušela i jiné , silnější ... brala drogy čisté a bílé jako sníh , drogy , které byly výtahy do nebes .
Jednou se v křeči z blížícího abstáku zhroutila na podlahu . Auto se svítícím majáčkem a hlasitou sirénou někam odváželo holčičku připomínající smrtku . Týden pobytu v nemocnici nebyl snadný . Každý den se Klárka dívala z okna a viděla město , v němž žila a přesto ho nenáviděla .. Viděla uličky plné kouře , věčného smradu z kanálů a zahnívajících odpadků . At se podívala kamkoliv , všude viděla svůj zničený život a minulost , která ji stále pronásledovala.
Klára se rozhodla zmizet z té špíny. Zhnusena světem se rozhodla ukončit svůj promarněný bezcenný život !!A tak si jednou dala svoji každodenní dávku , avšak tato dávka byla něčím jiná , byla totiž poslední . Jako obvykle si vysypala na lžičku
drogu , nahřála ji , vložila do injekční stříkačky a vpíchla do jedné z žil . ... Ve velké euforii , celá omámená se rozběhla . Hnala se městem jako srna po rozkvetlé louce . Běžela co jí nohy stačily , nemohla se zastavit . Ale když v tom se ozvala rána . Přesně taková , jakou známe jen z televize . Na cestě ležela malá bezbranná dívka . Její duše odešla do onoho místa , které si Klára vysnila . Stejně jako ona si každý z nás určí svou cestu ke konci sám , ale ani konec není definitivní .

Komentáře
Nemam slov!Je to nádherně napsaný a plno lidí to donutí k zamyšlení.Připomíná mi to můj životní příběh,kterej je taky lemovanej drogama.Bohužel jsem srab na to,abych ukončil tuhle cestu,stejně jako to udělala ta mladá slečna v tom příběhu....
fakt nádherná uplně mě to pohltilo do děje...tenhle příběh mě připomíná jednoho kluka a taky zemřel..vlastně to byla moje vina jsem mu dala kopačky protože no to je jedno proč to by bylo nadlouho..a tedkom prostě nemůžu spát jíst vůbec nic mám strašný víčitky svědomí...ale mám svoji kamarádku která mi od toho vždycky pomůže...žiletku...



Ahojky, máš u mě cenu za Bleskajdku :))