Další dílko od Tomáše... celkem povedené;)
....
Hřbitov,Londýn,1839
Temná postava v bílých dlouhých šatech,se procházela mezi náhrobky.Zpoza stromu vyšla druhá.
,,Melliso?To jsem já,Zack."ozvala se postava u stromu.
,,Zacku…"vydechla Mellisa a přiběhla k němu.Vzápětí ho objala a políbila.
,,Neříkej že jdeš."zoufale se ptala Mellisa a z očí ji tekly slzy.
,,Sama víš že to bude nejlepší,víš,že lidé tady mně nenávidí."jakmile to dořekl proťal vzduch těsně vedle něho stříbrný šíp.
,,Melliso uteč!"přikázal ji a přikrčil se.Ze stínu vyšel muž s kuší a dýkou.
,,Já lidi nezabíjím.Jenom netvory."řekl ten člověk a připravil se k další střele.
,,Ty si netvor!"odsekl Zack,skočil nadliskou rychlostí a přistál na tom lovci.Ten ho ale řízl do paže a odhodil.
,,Zemři,upíre!"s výkřikem vystřelil.Zack se usmál a střelu chytl do rukou v letu.Rozběhl se a bodl ji do nohy lovce.Nocí se rozlehl výkřik.
,,Ještě tě neomrzelo mně pronásledovat?"promluvil Zack skloněný těsně nad lovcem.Lovec tiše a nepravidelně oddechoval.
,,No tak,na co čekáš.Zabij mně.Ale nepomůžeš si.Příjdou další."Lovc začal kašlat krev.
Zack se zašklebil a vrazil mu facku.Vstal a vrátil se k Mellise.
,,Můj anděli.Sama si viděla že nemohu zůstat.Byla bysi stále v nebezpečí.I ostatní.Musím jít."Mellisa začala tiše plakat.
,,Zacku,jestli odejdeš,nebudu mít proč žít….Miluju tě."
,,Ne!"zařval Zack, ,,Nemůžu!Nechápeš to?jsem upír a ty člověk.To nejde dohromady."odvrátil se a z očí mu stékla jedna krvavá slza.Jeho černé vlasy plály ve větru.
,,Stejně umřeš!"zasmál se umírající lovec.Z nohy mu vytékala krev.Nesnažil se už zachránit.
,,Vrátiš se někdy?"zeptala se Mellisa.Zack se přiblížil a políbil ji.
,,Jednou možná.Když nás lidé přestanou pronásledovat.Musím najít svůj koven.Jako jednotlivec nepřežiju."
,,Budu na tebe čekat.Do konce života budu čekat."Zack se usmál,dal ji poslední polibek a otočil se.Chystal se odejít.Ale všiml si lovcova pohybu.Chystal se vystřelit na Mellisu.Skočil na lovce a jediným trhem mu zlomil vaz.Mellise věnoval poslední pohled a rozběhl se vpřed do temné deštivé temnoty.Mellisa klesla k zemi a dlouho do noci plakala.
Dům Makersových,Londýn,1872
Na posteli ležela stará žena.Už umírala.Tohle byly její poslední minuty.Náhle slyšela otevření okna.S bolestmi otočila hlavu a uviděla temnou postavu jak vstupuje dovnitř.Byl to její Zack,stále stejně krásný a mladý.Beze slova přišel k její posteli a políbil ji.
,,Já věděla,že příjdeš.Čekala sem."pronesla tichým a zkomírajícím hlasem.Zackovi kápla slza na její postel.Mellisa se usmála a usnula věčným spánkem.Zack zařval,vyletěl z okna a dopadl na zem.Naposledy pohlédl do jejího okna,do deště zašetal:,,Miluju tě." A odešel pryč.




:'(