Tak dlouho sem sem nedávala žádné básničky, a když sem se doma prohrábala svoji knihovničkou, tak jsem tam našla sbírku Františka Branislava a tahle pro tuhle báseň sem se úplně nadchla. Je opravdu moc hezká a myslím, že stojí za přečtení jinak bych ji sem přece nedávala:)
Milostná
František Branislav
Květnových večerů rozhrň tmu,
rozhrň ji rukama teplýma,
chtěl bych ti říci pošeptmu:
Jak ňadro je teplá jarní tma.
Jarní tma hladí nás po dlaních,
skloň hlavu až na mé rameno,
z tenkého písma těch vlasů tvých
chtěl bych číst každičké písmeno.

Doufám, že se vám taky bude tak líbit jako mě:)
vaše M.a.r.t.i.n.k.a


