Tak tady zase po dlouhé době něco co jsem "stvořila"... doufám, že se bude líbit:) Ale není nic moc...
slza
Martina Seidlerová
stéká, stéká po tváři,
pramínky při tom vytváří...
proč cítím se jako v žaláři?
sny ztraceny...
zapomenuty proudem času....
po tváři volně stéká,
ta má veliká bolest,
kterou za tebe platím
a kapka padá... zatím...
sny si mi zhatil
a mé srdce ztratil,
však já věřím v tvou duši...
i když tys mou roztrhal....



Nádheraaaaaaaaa