Napsala ♥ Carol ♥ , budu sem dávat její tvorbu :) Přeji příjemné čtení, musím říct, že je to nádherně napsané! A úplně mě to dojalo, jak je to krásně napsané a ke všemu, že je to pro mě!
______________________________________________________________________________
Dívka s dlouhými, sněhově bílými vlasy stála na skále daleko za městem. Bylo to místo, kde trávila veškerý čas. Přemýšlela zatímco si vítr hrál s jejími vlásky. Její čistě hebká tvář postrádala úsměv. Ona byla šťastná, ale naprosto jiným způsobem, který nikdo nechápal. Jen ona sama...
Dnešní den nebyl výjimkou. Znova seděla na skále.V hebkých ledových rukách svírala černý sešit. Její nehty byli zářivě červené. Nebrala to jako módní trend, brala to jako odlišnost od jejích ostatních vrstevníků.
Přeci jen byl dnešní den výjimečný. Pro ní byl... Nechtěla být už ta neviditelná v tomto světě. Chtěla lásku, tu lásku, která jí tolik chyběla. Její matka o ní nic nevěděla. Její bratr byl naprosto odlišný. Její otec...neznala ho...
Ona chtěla pochopení. Obejmutí. Pusu na líčko…
Chtěla toho moc?? Ne...
Otevřela sešit a hluboce se dívala stránku po stránce na své obrázky po obrázku. Byl to celý její život. Většinou v těch obrázcích byla krajina, na kterou se dívala ze skály. Lidé oblečení v černé barvě, kteří naznačovali tu prázdnotu kterou cítila.
Dívka pomalu doprohlédla všechny své obrázky. Celý její život. Sešit už měla 5 let. Každý den tam přibil aspoň náznak jejího života, jejích pocitů, jejích snů...
Ale ona nebyla žádná mála holka.Věděla jaká je realita a na sny se snažila zapomenout. Jako by to slovo nikdy neexistovalo. Existovalo?
Asi ne. Každý si dnes zařídil vše jak potřeboval. Ona si přišla jen jako přebytečná na tomto světě. Matka, která na ní neměla čas jí zahrnovala dárky. Ale to ona nechtěla. Chtěla aby sama přišla, objala ji a zašeptala do ouška: "Mám tě ráda!"
Chtěla toho hodně??? Nechtěla! Chtěla pochopení, aby se vědělo, že existuje. Že není žádný prach, který odfoukne vítr.
Jako to dělala v každý nostalgický den, zalistovala na poslední stránku sešitu. Dole v rohu na tvrdých deskách bylo černě rozmazaně skoro nečitelně napsáno.
Pro mojí Angellu C.W.Burger
To bylo jméno jejího otce. Matka jí to všechno kdysi zatajila, ale nevěděla, že ona o tom ví. Ten sešit jednou matce vzala.Vlastně byl pro ní. Ale nikdy neměla odvahu se matky zeptat proč jí to zatajila..
Prstem lehce přejela po tom, co jí tam otec napsal. Bylo to naposledy...
Svůj deník pevně objala. Nikde nikdo...to ticho vyvolávalo až depresivní náladu. Ona ale na to ticho byla zvyklá...
Naposledy se rozhlédla. Po tváři jí stekla horká slza. Ale byla šťastná... Držela pevně svůj deník. A letěla..Letěla do světa Andělů. Ona totiž Anděl byla!..
Pro svého anděla z lásky napsala Carolinne.



Mladá, krásná a má talent... Prostě Ino Yamanaka - prasečino x) xD