close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Truth will out? - Mámina lež - 5. díl

12. listopadu 2008 v 15:00 | ♥¦ wHiTe GuArdiAn AnGeL ¦♥ |  Truth will out?
Otevře pan Gellar. "Dobrý den, tedy večer, pane Gellare je - Myslel jsem, že má být Eliz u tebe doma?!"přeruší mě pan Gellar a podívá se na mě vyděšeně. "Ano, to je, ale potřebuji mluvit s paní Gellarovou!"řeknu a pan Gellar se na mě zvláštně podívá. "Stalo se něco?"vyjede na mě pan Gellar. "Ne, to ani ne, jen jsem si chtěl s ní promluvit!"řeknu nejistě. "Dobře, Marto, je tady Thomas a chce s tebou mluvit!"zakřičí pan Gellar a odejde.



"Ahoj Thomasi, pojď dál. Co se děje?!"zeptá se mě paní Gellarová a odvede mě do kuchyně. "Dobrý večer, já… No, nevím, jak mám začít…!"povídám a jsem v rozpacích.

"Nechceš ji požádat o ruku, že ne?!"zeptá se mě paní Gellarová. "To zatím ne, ale až budeme trošku starší, tak určitě ano!"řeknu a usměji se. "Jsem se lekla. Víš, je to ještě pořád taková malá holčička, máme o ni velkou starost, ale pokud je s tebou, tak se tak moc nebojíme!"povídá paní Gellarová a přijde mi nervózní víc, než jsem já. "Chápu, já jen. Je mi blbý o tom mluvit, s vámi za jejími zády… ale. Už to dál nejde, pořád se hádáme a mě to moc mrzí! A určitě to mrzí i ji. Ale.."začnu povídat a paní Gellarová mi podá čaj. "Tady máš, tvůj oblíbený! Povídej…!"řekne paní Gellarová a položí předemne čaj. "Děkuji. S Eliz se něco děje. Vím, že každý člověk má tajnosti, ale ona je někdy, tak hrozně moc zvláštní. Mluví občas tak, jakože se má stát něco špatného a tak. Víte, napadlo mě, jestli se třeba neděje něco doma. Nechci se v tom nějak vrtat a být jak nějakej slídil, ale rád bych jí pomohl. Ona je asi slabá na to si o tom promluvit, tak proto jsem šel za vámi se Vás zeptat. Jen… nejste třeba nemocná?!" dokončím svoji řeč a v tu chvíli se cítím jako naprostej debil planety Země, ba líp - celý galaxie. Uvědomím si, že nebylo vůbec dobré sem chodit a že jsem to měl nechat plavat. Paní Gellarová se na mě dívá, jakoby ji na zahradě přistálo UFO.

Zhluboka se nadechne.

"Thomasi, ano máš pravdu. Eliza má tajemství a některá její tajemství nevím ani já, tak to prosím respektuj, že se o nich nechce bavit. A potom… ano, máš pravdu. Asi před měsícem mi zjistili, že mám nález v prsu. A Eliza se bojí, že je to rakovina. Mám také strach, ke všemu, když na to zemřela její babička, kterou velmi milovala!"řekne paní Gellarová a já v tuto chvíli si připadám jako něco neidentifikatelnýho. Bože, zase jsem za hlupáka a to kvůli Colinnovi.

"Paní Gellarová, moc se omlouvám. Já, je mi teď tak trapně. Vůbec… do prde..!"vstanu a zase si sednu na židličku. "Thomasi, v pořádku. Ještě není nic jistého. Jen řekni Eliz, že všechno o mně víš, že se už nemusí trápit. Že to bude dobré!"řekne paní Gellarová a usměje se. Dopiju čaj, pozdravím, omluvím se, popřeju štěstí a jdu rovnou domů. S Colinnem si promluvím až zítra.




Před barákem vidím spát bezdomovce na lavičce. Otevřu garáž, vytáhnu starší deku a donesu mu ji. "Tady máte!"řeknu a přikryji ho. "Děkuji ti chlapče, děkuji!"řekne ten bezdomovec. "Nemáte zač!"řeknu a projdu garáží do domu. V kuchyni udělám horkou čokoládu a nesu ji nahoru. Vejdu do svého pokoje a tam vidím Eliz jak spinká s mým medvědem, kterýho jsem dostal od ní. Položím horkou čokoládu na stůl. Převleču se do svých "spinkacích" trenýrek a opatrně sundám Eliz mikinu, a potom kalhoty. Lehnu si k ní a dám medvídka pryč. Hladím ji po vlasech a přitom ji občas líbnu na tvář nebo do vlasů. Přemýšlím o nás dvou a o paní Gellarové.



"Kolik je?!"zeptám se Eliz, když vidím, že sedí vedle mě. "Chvilka po 4. hodině ranní."řekne Eliz a vynutí úsměv. Chci ji říct, že se nemusí nutit pokaždé do úsměvu, když ji není nejlíp, ale nakonec to neřeknu. Přemýšlím, zda-li ji mám říct o tom, že to o její mamince vím, ale nakonec to zamítnu. Čím víc ji to budu připomínat, tím víc bude smutná…



"Omlouvám se za ten včerejšek!"řeknu a Eliz sklouzne ze mě pohledem na stůl. "Jo, ta horká čokoláda je pro tebe. Donesl jsem ti ji večer, akorát teďka už asi bude studená."řeknu a Eliz stoupne, dojde si pro studenou čokoládu a vleze zpátky ke mně do postele. "V pořádku, někdy si musíme taky vyměnit názory. A za tu čokoládu děkuji."řekne Eliz a napije se. "Lepší je tedy teplá…!"řekne a vypije ji do dna. "Myslím, že zas tak špatná nebyla, když si ji tak rychle vypila."řeknu a pohladím ji po tváři. "Thomasi, si člověk, na kterém mi na celém světě nejvíc záleží."řekne Eliz a políbí mě. "To doufám. Pro mě si ten nejdůležitější člověk na celém světě."odpovím a přitulím se k ní.



"Co budeme dneska dělat?"zeptá se mě Eliz. "No, možná bychom mohli pracovat na našem projektu… společně s klukama myslím. Aspoň bychom to měli z krku! A nebo můžeme jít ke Colinnovi do sauny, nebo do vířivky a nebo na bazén…a nebo…"povídám a vymýšlím plány na dnešek. "Myslím, že nejdřív se pořádně dospíme a nakonec bychom mohli jít ke Colinnovi. Projekt máme až za týden, zase tak moc to nespěchá!"řekne Eliz a já naplno souhlasím. "Dobře…!"odpovím a líbnu ji na hrdlo.



Pořádně se k sobě přitulíme a po chvíli usneme.

AnGell - Omlouvám se, že je to bez žádnýho obrázku a ničeho, ale dodělala jsem to dneska ve škole. :-)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Žabička ll Law jů ^^ Žabička ll Law jů ^^ | Web | 12. listopadu 2008 v 16:42 | Reagovat

No jůůů ^^ A mně se to líííbííí

Ale doufááám, že Eliza mu to žekné!!! *Připadá si jako trapná puboška*

2 Carolínka Carolínka | 29. listopadu 2008 v 22:16 | Reagovat

Úžasné <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama